Senzorická integrace

Senzorická integrace je schopnost mozku zpracovávat informace ze smyslů a správně na ně reagovat. Pokud tento proces neprobíhá optimálně, může se u dítěte objevit tzv. dysfunkce senzorické integrace, která souvisí s nerovnoměrným vývojem nervového systému. To se může projevit například obtížemi v řeči, chování, učení nebo v sociální oblasti.

Děti mohou být na smyslové podněty buď přecitlivělé (hyperreaktivní), nebo naopak méně citlivé (hyporeaktivní), což ovlivňuje jejich každodenní fungování.

Terapie je individuálně přizpůsobena potřebám dítěte a zaměřuje se na vhodné nastavení a zpracování smyslových podnětů tak, aby podporovala správné reakce v pohybu, chování i komunikaci.

Využívá se multisenzorické prostředí, které umožňuje řízenou práci se smyslovou stimulací. Ta může být podle potřeby zesílena, upravena nebo zklidněna. Pracuje se se všemi základními smysly – hmatem, zrakem, sluchem, čichem, chutí, propriocepcí a vestibulárním systémem – pomocí různých pomůcek, jako jsou houpačky, balanční a senzomotorické prvky nebo haptické materiály.

Klíčovou součástí je aktivní zapojení dítěte a vytvoření důvěryhodného vztahu mezi dítětem a terapeutem. Dítě je vedeno k tomu, aby se setkávalo s přiměřenými výzvami, zažívalo úspěch a postupně si osvojovalo nové dovednosti. Aktivity probíhají formou hry a senzomotorických činností ve speciálně upraveném prostředí. Dítě se na výběru aktivit aktivně podílí nebo si je samo volí, protože právě vlastní zkušenost a aktivita podporují vznik nových nervových spojení a učení.

Zaměstnanci přímé péče byli v přístupu senzorické integrace proškoleni.  

Fotogalerie